K inteligentní munici se řadí všechny druhy munice (zejména munice s ničivými účinky), které využívají při své funkci prvky umělé inteligence (Artificial Intelligence – AI) - např. při vyhledávání a selekci ničeného cíle, popř. i ničení cíle. Inteligentní munice je schopna během bojového použití svou funkci bez účasti obsluhy zbraňového systému tvořivě přizpůsobit aktuální situaci na bojišti a s maximální efektivností tak využít ničivou energii zalaborovaných výbušnin. V oblasti pozemní výzbroje armád dnes patří do této skupiny především nejmodernější sofistikované druhy dělostřeleckého střeliva a jiných druhů munice (zejména ženijních min a raket).

Některé druhy munice naopak inteligence z nejrůznějších důvodů nepoznamenala (např. ruční granáty a střelivo pro ruční zbraně) a jejich AIQ tak i nadále zůstává na bodu mrazu. Vždyť takový inteligentní ruční granát, jenž by mohl být chytřejší než pěšák, který jej hází, by byl docela dobrým sebevražedným nástrojem. Ale vraťme se do reality.

Stupeň umělé inteligence munice se odvíjí od kvality „mozku“ munice – iniciačního zařízení. Jeho pyrotechnické, mechanické a elektronické prvky musí zajišťovat nejen vysokou bezpečnost munice, ale i její funkční spolehlivost a určitou „kreativní“ schopnost.

Vývoj a zavádění inteligentní munice do výzbroje nejvyspělejších armád je projevem kvalitativního zbrojení, kdy relativně malé počty inteligentních zbraňových systémů mohou snadno získat převahu nad početnými („hloupými“) systémy bez stop inteligence. Inteligentní munice často umožňuje ničit cíle zcela novými postupy, které by u příbuzných klasických druhů munice vůbec nepřicházely v úvahu. Tím výrazně roste její bojová efektivnost. Podle předpokladů zbrojních expertů bude inteligentní munice v procesu kvalitativního zbrojení postupně nahrazovat munici klasickou. Tím se dosáhne vyšších účinků v cíli s menším množstvím použité munice. Extrémní cena inteligentní munice tak bude stále méně výrazným limitujícím faktorem.

Podívejme se nyní na několik úspěšných a v praxi využívaných příkladů využití umělé inteligence v zavedených muničních kompletech současnosti.

Nezanedbatelné znaky inteligence jsou patrné u dělostřeleckých střel s prvky aktivní submunice (obr.1 a 2), které jsou po výmetu z těla střely nad povrchem Země, na němž jsou rozmístěny cíle, schopny pomocí vhodných senzorů najít vhodný obrněný cíl a zničit jej shora zásahem masivního kovového průbojného jádra typu EFP (Explosively Formed Projectile) vytvarovaného a urychleného výbuchem trhaviny. S využitím tohoto typu munice lze dělostřelecké zbraně využít i k ničení jednotlivých obrněných cílů nepřímou střelbou až na hranice maximálního dostřelu, tj. až na vzdálenosti několika (max. 4) desítek kilometrů (zbraňové systémy IFPA - Indirect Fire Precision Attack, munice PGM – Precision Guided Munition).

Výše popsané typy inteligentních dělostřeleckých střel se vyznačují plně autonomní funkcí, po výstřelu nezávislou na člověku a patří tedy jednak do skupiny zbraňových systémů F&F (Fire & Forget – vystřel a zapomeň), jednak do pokrokové muniční skupiny ICM (Improved Conventional Munition).

Typickým druhem inteligentní munice, která se stala v posledních desetiletích jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících skupin výzbroje, jsou ženijní protitankové (PT) miny. Tyto miny vyšších generací jsou schopny vyřadit obrněný cíl s velmi vysokou efektivností (vyjádřenou velikostí plochy terénu účinně pokryté adjustovanou minou i poměrem ceny vyřazeného tanku a samotné miny), u jiných zbraňových systémů nedosažitelnou.

Nekontaktní rozněcovače těchto min, v jejichž konstrukci jsou zastoupeny multifunkční bloky s moderními senzory, jednoznačně řadí miny k vysoce účinné munici nejen se znaky umělé inteligence, ale pochopitelně i zákeřnosti. Spojení zákeřnosti s inteligencí je smrtící kombinace. Tyto vlastnosti spolu s možností minování na dálku v reálném čase (pomocí kontejnerových nosičů v podobě dělostřeleckých střel, raketových bojových hlavic či leteckých pum) dávají PT minám široké možnosti využití.

Multifunkční inteligentní rozněcovače PT ženijních min využívají ke své funkci optické, akustické, seismické a indukční senzory. Optické senzory detekují přijíždějící cíl ve viditelné i IČ oblasti. Akustické senzory snímají hluk pohonné jednotky pohybujícího se cíle, který je specifický pro každý druh cíle typu bojová technika a při snímání ve stereo režimu umožňují určit i polohu cíle vzhledem k mině.

Tanky o hmotnosti několika desítek tun vyvolávají při svém pohybu po bojišti otřesy půdy vyšší intenzity a mají proto unikátní seismický obraz, který je “čitelný” senzorem miny i při jejím uložení pod povrch terénu. Tanky jsou navíc tvořeny značným množstvím feromagnetického materiálu. Proto vyvolávají svou přítomností v určitém prostoru změny magnetického pole Země, které jsou detekovány indukčním senzorem miny. Indukční obraz umožňuje nejen spolehlivé odlišení tanku od jiných druhů těžké bojové techniky, ale i nalezení optimálního okamžiku pro funkci miny (u protidnových min – obr.3).

Pokud vyhodnotí všechny čtyři senzory přítomnost obrněného cíle v optimální poloze pro ničení, je mina iniciována a směrová náplň proniká dnem korby. Pokud není informace o cíli úplná, k odpálení miny nedojde, rozněcovač miny se po krátké době přepne do úsporného režimu a čeká na další obrněnou oběť.

Nejmodernější protistropní PT mina typu WAM (Wide Area Mine – „velkoplošná“ mina, tj. mina pokrývající svým účinkem velkou plochu terénu – obr.4) čeká na svůj obrněný cíl na povrchu terénu. Při jeho příjezdu se v dosahu miny vystřelí do výšky aktivní prvek. Ten skenuje terén a po objevení cíle jej ničí shora průbojným jádrem typu EFP, tedy obdobným způsobem, jako výše popsaná dělostřelecká submunice.

Použitím inteligentních systémů detekce cíle a roznětu ve spojení s dálkovým minováním se ženijní miny stávají z dřívějších relativně jednoduchých prvků výzbroje velmi účinnými universálními bojovými prostředky, které i přes své relativně statické funkč¬ní řešení nalézají efektivní uplatnění i při vysoce dynamických způsobech vedení ozbrojeného boje.

Soudobé vzory vojenské inteligentní munice jsou výsledkem dlouhodobého vývoje, založeného na velkém množství zkušeností a kompromisů, vývoje doprovázeného úspěchy i nezdary. U sebelépe navržené munice s vysokým AIQ ukáže teprve dlouholetá praxe, zda je skutečně municí nejen účinnou, ale i bezpečnou a spolehlivou.

Inteligentní munici a zbraňovým systémům jistě patří budoucnost. I přes určitou schopnost autonomní a kreativní funkce a relativní samostatnost v řešení vybraných bojových situací si však člověk bude muset ponechat hlavní rozhodovací právo o použití systému, tj. pomyslný prst na spoušti.

Dvouhlavňové brokovnice konstruktéra Karla Pišteckého s označením ZP (Zbrojovka Pištecký) se začaly vyrábět ve Zbrojovce Brno od roku 1946. Jednalo se o brokové dvojky ráže 12 nebo 16 s lůžkovým závěrem s trojnásobným uzamčením.

Celosvětově známý pojem dynamit je nodmyslitelně spojen se jménem Alfreda Nobela, švédského chemika, vynálezce a průmyslníka. Následující řádky poodhalují osudy tohoto výjimečného muže, který i přesto, že prožil většinu svého relativně krátkého života obklopen výbušninami, zemřel přirozenou smrtí.

Dynamit je průmyslová trhavina využívající explozivního potenciálu nitroglycerinu. Poprvé připravil dynamit Alfred Nobel v roce 1866 nasycením křemeliny nitroglycerinem. Později byly připraveny i další druhy průmyslových trhavin, pro které byl používán rovněž název dynamity. V současné době je již dynamit překonán, je nahrazen jinými kvalitnějšími a bezpečnějšími průmyslovými trhavinami.

Slovo dynamit pochází z původně Nobelem navrženého názvu Kieselgur-dynamite (Kieselgur je německy křemelina, dynamite řecky plná síly). Křemelina je jemnozrnná zemina v podobě práškovitého až jílovitého sedimentu, který se vyznačuje značnou pórovitostí a tedy i dobrou schopností absorpce jiných látek.

Křemelina působí ve směsi jako flegmatizátor nitroglycerinu. Oproti klasickému tekutému nitroglycerinu se proto dynamit vyznačuje mnohonásobně nižší citlivostí na náraz, tlak nebo teplo. K přivedení dynamitu k výbuchu je třeba počin od rozbušky.

Dynamit se obvykle skládal ze tří dílů nitroglycerínu, jednoho dílu křemeliny a malého množství jedlé sody. Tato směs byla tvarována obvykle do podoby válečků - náložek. Později byla ve směsi nahrazena křemelina (infusoriová hlinka) dusičnany KNO3 a NaNO3 a pro lepší nasákavost se přidávaly suché dřevité piliny.

Po určité době skladování se mohou na povrchu dynamitu objevit kapky nitroglycerinu, což výrazně snižuje manipulační bezpečnost náložek. Proto je třeba se starším dynamitem zacházet extrémně opatrně - je podobně citlivý na sebemenší náraz jako samotný nitroglycerin.

V českých zemích byla postavena první továrna na dynamit roku 1870 v Zámecké rokli u Prahy na pravém břehu Vltavy mezi závěrem Kostobrdského údolí a Drahaňským údolím. Dnes leží Zámecká rokle na území Prahy 8, severně od sídliště Bohnice (v blízkosti plánované rychlostní komunikace R1) a v roce 1982 byla vyhlášena jako přírodní památka.

Odkaz: Videozáznamy střeliva Simunition

Cvičné náboje Simunition (Simulation Munition) v provedení FX, Securi Blank a CQT tvoří specifické, netradičně řešené konstrukční celky, určené ke cvičné střelbě v prostorech mimo střelnice. Všechny tři druhy střeliva jsou výrobkem kanadské firmy General Dynamics Ordnance and Tactical Systems Canada Inc. (GD-OTS Canada). Spolu se speciálními zbraněmi tvoří střelivo Simunition ucelený výcvikový systém určený pouze pro výcvik ozbrojených státních složek (zejm. armády a policie).

Obr.1 – Ucelená produktová řada střeliva Simunition pro výcvik ve střelbě z malorážových ručních zbraní
(vlevo 3 skupiny nábojů neletálních, vpravo 3 skupiny nábojů letálních)

Tento systém umožňuje bezpečné vedení ostré střelby cvičnými náboji s plastovou střelou i proti osobám vybaveným nenáročnými ochrannými prostředky a přibližuje tak výcvik skutečnému střetu s ozbrojeným pachatelem (vystavení palbě protivníka i opětování palby). Použití proti živým cílům je však možné jen u střeliva FX a Securi Blank, které se řadí ke střelivu neletálnímu. Střelivo CQT nemá charakter střeliva neletálního a jeho použití proti živým cílům je zakázáno.
Pistolové a puškové střelivo Simunition je unikátní tím, že i při velmi nízké počáteční energii střely umožňuje při výstřelu realizovat samonabíjecí funkci zbraně díky unikátní konstrukci nábojnice s děleným teleskopickým pláštěm.

Značkovací náboje FX (obr.2) jsou tvořeny dutou velmi lehkou plastovou střelou a speciálně řešenou teleskopickou nábojnicí (jen u nábojů pro pistole a pušky), která umožňuje zajistit při výstřelu samonabíjecí funkci zbraně. Vyrábí se v rážích 9 mm Luger a v ráži 38 Special / 357 Magnum a také v ráži 5,56 mm. V nabídce střeliva ráže 9 Luger je 6 barev (červená, modrá, zelená, žlutá, oranžová a bílá), u nábojů pro revolvery lze vybírat jen ze dvou barev (červené a modré). Puškové náboje jsou vyráběny se střelami tří barev (červené, modré a bílé).
Střela je u pistolové varianty náboje uložena ve speciálním plastovém dutém pouzdru, které je součástí nábojnice. Spodní mosazná část nábojnice, je svou konstrukcí odvozena od nábojnice běžného pistolového náboje 9 mm Luger, zkrácené přibližně na dvě třetiny délky. V jejím dnu je uložena klasická zápalka. Ve spodním kovovém dílu nábojnice je výmetná prachová náplň tvořená drobnozrnným bezdýmným prachem.

Obr.2 - Náboje FX ráže 9 mm (vlevo vzadu 9 mm Luger, vpravo vpředu 38 Special)

Funkce pistolového systému při výstřelu je následující (obr.3). Iniciací zápalky je zažehnuta výmetná náplň. Část prachových plynů vytvořených hořením výmetné náplně v zadním prostoru nábojnice proniká otvorem pouzdra do přední komory za střelu. Redukovaným tlakem prachových plynů je uvolněna barvící střela z pouzdra a následně je vymetena z drážkované hlavně.
V důsledku vyššího tlaku plynů ve spodním prostoru nábojnice je vysunuto v osovém směru z kovové části nábojnice plastové pouzdro, které se na počátku pohybu opře svým čelem o dosedací plochu nábojové komory. Dalším prodlužováním nábojnice působí dno nábojnice impulsem na závěr, který odsunuje vzad za účelem vyhození vystřelené nábojnice a nabití nového náboje do hlavně (samonabíjecí funkce). Po maximálním možném vysunutí se pouzdro opře svým nákružkem o zalemované ústí spodní části nábojnice, čímž se ukončí proces prodlužování nábojnice.

Obr.3 – Funkce náboje FX

Náboje ráže 38/357 jsou určeny ke střelbě z revolverů ráže 38 Special a 357 Magnum, u nichž není třeba realizovat samonabíjecí funkci. Proto u nábojů této ráže není použita výše popsaná teleskopická nábojnice, nýbrž klasická mosazná, válcová nábojnice s okrajem. Pro střelbu z automatických pušek jsou určeny náboje 5,56 mm FX s teleskopickou celokovovou nábojnicí. Při střelbě je doporučena ochrana zraku, krku a genitálií/třísel.

Dalším typem neletálního střeliva Simunition je pistolové střelivo Securi Blank (obr.4), které je vyráběno pouze v ráži 9 mm Luger. Ve zbrani funguje při výstřelu obdobně jako střelivo FX (tj. je zajištěna samonabíjecí funkce pistole), ze zbraně však není vymetena střela. Při střelbě je základním efektem akustický třesk, hladina hluku je však snížena na 102 dB, což umožňuje vést střelbu bez použití chráničů sluchu. Doporučuje se však použít ochranné brýle.

Obr.4 – Pistolový náboj Securi Blank

U střeliva CQT (Close Quarter Training), obr.5, je použita konstrukčně shodná nábojnice, plná střela je však vyrobena z tvrdého černého polymeru. Tato střela se při dopadu na měkký cíl nedeformuje, zůstává kompaktní a proniká do želatinového bloku do relativně malé hloubky. Střela nepronikne půlpalcovou překližkovou deskou ve vzdálenosti 5 m (9 mm Luger), resp. 50 m (5,56 mm). Účinky střely tedy nemusí být vždy neškodné. Ani výrobce toto střelivo neřadí do skupiny neletálního střeliva.

Obr.5 - Náboje CQT ráže 9 mm a 5,56 mm

Funkce pistolového střeliva CQT je obdobná, jako u střeliva FX (obr.6), tj. i při střelbě náboji CQT je zajištěna samonabíjecí funkce pistole.

Obr.6 – Funkce náboje CQT

K přednostem nábojů Simunition patří možnost střelby z běžných služebních zbraní, ovšem za předpokladu použití adaptérů s modifikovanými závěry speciálně vyrobenými pro tento náboj, nebo střelby ze speciálních jednoúčelových zbraních určených pouze pro střelbu těmito náboji (obr.7 a 8).

Obr.7 – Střelci se cvičnými zbraněmi pro střelivo Simunition, odlišenými sytě modrým zbarvením.

Obr.8 - Pistole SIG Sauer – model SIG2022 Simunition v celomodrém zbarvení.

Představené videozáznamy byly realizovány s klasickou pistolí CZ-75, modifikovanou pro střelbu střelivem Simunition adaptérem (obr.9), který vyvinula Česká zbrojovka Uherský Brod. Adaptér tvoří hlaveň a závěr, obojí modrého zbarvení, kterými se nahradí hlaveň se závěrem pro střelbu standardních nábojů. Modrý závěr je konstruován jako neuzamčený (nemá vnitřní uzamykací ozuby), na rozdíl od standardu u pistolí CZ 75. Hlaveň adaptéru se od běžné hlavně liší poněkud více. Vodící část vývrtu hlavně je drážkovaná specifickým způsobem tak, aby mohla vést střely CQT a FX. Nábojová komora je opatřena dvěma přídavnými radiálními otvory, které by měly v případě použití ostrého náboje zabezpečit odfouknutí prachových plynů z nábojnice a tím zamezit výletu kovové střely z hlavně. Na výčnělku ve spodní části hlavně je vyroben pouze příčný otvor (na rozdíl od originální hlavně, kde je kulisa zabezpečující snížení hlavně při odemykání). Tento otvor zabezpečuje společně s příčným kolíkem záchytu závěru nehybné uchycení hlavně v pistoli (tj. hlaveň se chová jako pevná).

Obr.9 - Pistole CZ 75 Compact D s úpravou pro střelbu střelivem Simunition v celomodrém zbarvení.

Kromě výše popsaných typů střeliva patří do řady Simunition dále toto střelivo pro malorážové zbraně, které není určeno pro výcvik:
- Greenshield – střelivo typu Frangible – v ráži 9 Luger a 5,56 mm,

- Short Stop – cvičné střelivo s omezeným doletem střely – v ráži 7,62 x 51 (střelivo SRTA – Short-Range Training Ammunition a SRTA-T – Short-Range Training Ammunition – Tracer).

www.simunition.com