|
Můj triviální dotaz se týká balistiky moderní předovky ráže 50. Uvažujme stejnou navážku prachu, a tedy stejnou počáteční energií střely (cca 2700 J). V prvním případě zvolíme střelu s hmotností 16,25 g (v0=577 m.sec-1), ve druhém 19,5 g (v0=526 m.sec-1). Zajímalo by mne, jaký bude v praxi rozdíl v chování střely (účinný dostřel, přesnost apod.). Laicky předpokládám, že lehčí střela bude vlivem vyšší počáteční rychlosti, a tudíž výrazně vyššího odporu vzduchu, rychleji ztrácet energii. Děkuji za případné uvedení na pravou míru. Dotaz určitě není triviální, neboť prolíná celou balistikou od vnitřní, přes vnější až po koncovou. S předovkami bohužel moc zkušeností nemám, takže se omezím v odpovědi na Váš dotaz spíše na obecné balistické úvahy. |
|
Celý článek...
|
|
Výbušniny (angl. explosives) jsou látky, schopné výbuchu, který má chemickou povahu. Výbuchem (výbušnou přeměnou) výbušniny se rozumí samovolně se šířící chemická reakce, která probíhá relativně vysokou rychlostí za uvolnění tepla a vývinu plynů.
Podle rychlosti výbušné přeměny a zejména podle mechanismu přenosu tepla v reakčním pásmu rozeznáváme dva základní typy výbušné přeměny: a) explozivní hoření – druh chemického výbuchu, jehož reakční pásmo se šíří výbušninou rychlostí menší, než je rychlost zvuku ve zplodinách výbuchového hoření v reakčním pásmu; rychlosti expl. hoření jsou řádově centimetry až stovky metrů za sekundu; explozivní hoření se od běžného hoření paliv, např. dřeva, liší tím, že není vázáno na vzdušný kyslík. b) detonace - chemický výbuch, při němž vzniká ve výbušnině detonační vlna pohybující se výbušninou rychlostí větší, než je rychlost zvuku ve zplodinách detonace v reakčním pásmu, rychlosti detonace se pohybují obvykle v rozmezí 1000 až 10000 m/s.
|
|
Celý článek...
|
|
Pane docente, se zájmem jsem si přečetl Váš článek "Myslivecký zákon a zákaz použití brokových nábojů s olověnými broky". Jsem sice "jen" mysliveckým hospodářem, ale dovoluji si upozornit, že v náboji pro brokovnici s hromadnou střelou tvořenou olověnými broky je mimo jiné výmetná náplň (v zápalce též třaskavina) nikoli však v ý b u š n i n a, jak mylně prezentujete v článku dříve citovaném. Přeji příjemný den. |
|
Celý článek...
|
|
Původem vojenské, nyní lovecké náboje ráže 8 x 57 v různých modifikacích, vznikly v Německu a jejich vznik je ne vždy přesně spojován se jménem Mausera. I přesto mají řadu světových primátů. |
|
Celý článek...
|
|
Vlastním pistoli Browning 1906 ráže 6.35 mm Br s dlouhou hlavní (byla vyrobena asi v roce 1920). Chtěl bych se o ní dozvědět více. Zajímalo by mne i použití v našich ozbrojených složkách.Pistole Browning, model 1906 v ráži 6,35 mm Browning byla vyvinuta zbrojním géniem, americkým vynálezcem a konstruktérem Johnem Mosesem Browningem (1855 - 1926) v roce 1906 spolu s novým nábojem 6,35 mm Browning (po americku označovaným také 25 Auto, resp. 25 ACP). |
|
Celý článek...
|
|
Jakou zbraň považujete za nejlepší zbraň pro osobní ochranu? Já bych si rád v budoucnu pořídil CZ 85 popřípadě CZ 75, ale zrazuje mě její velikost. Při výběru zbraně k sebeobraně, tedy zbraně, kterou budete nosit často sebou, byste měl zvážit, kde se budete pohybovat, v jakém oděvu a jak fyzicky náročná Vaše práce či činnost bude. Samozřejmě je také vhodné zvážit, s kým přijdete do kontaktu a kdo by mohl být případný útočník. Je dobré si také uvědomit, zda zbraň budete využívat pouze k sebeobraně nebo k dosažení střeleckých výsledků, ať sportovních nebo pro zábavu. |
|
Celý článek...
|
|
Mám dotaz ke tvaru střel. Ideální aerodynamický tvar je kapka vody - kulatý předek a dlouhá špička vzadu. Všechny střely vypadají opačně - špička vpředu a maximálně trošku zaoblená zadní strana. Proč se pušková střela tak málo podobá kapce?? Měl by takový tvar zadní části střely nějaký vliv na vnitřní balistiku, nebo špunt jako špunt?? Z hlediska aerodynamiky je při podzvukových rychlostech skutečně ideální kapkovitý tvar se zaoblenou přední částí dozadu se zužující. Těleso tohoto tvaru je však obtížné vystřelit. |
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
|
|
JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL |