PORADNA - sekce 2. st?elnice 
Diskuze o negativním vlivu olova jako jednoho z nejtoxi?t?jších prvk? této planety na životní prost?edí, tedy i na ?lov?ka, na flóru i faunu se vedou již mnoho desítek let. Olovo uvoln?né v souvislosti se st?elbou je pom?rn? významným ekologickým problémem sou?asnosti.

 Pom?rn? hodn? olova je rozptýleno po zemském povrchu i v podob? olov?ných brok? jako prvk? hromadných st?el používaných v nábojích do brokovnic. Nejv?tší nebezpe?í p?edstavuje olovo, které se dostalo do zažívacího

 traktu n?kterých živo?ich? spolu s potravou. V?decké studie jednozna?n? prokázaly, že i jen n?kolik malých brok? v zažívacím traktu v?tšího vodního ptáka vyvolává jeho postupné ch?adnutí a pomalé umírání. Byly prokázány i úhyny dravc?, kte?í se takto kontaminovanými ptáky živí.

Tyto zkušenosti vedly v mnoha zemích k zákonné úprav? zákazu požití olova pro lov vodních pták?. Proto je dnes nap?. v USA, Kanad?, skandinávských zemích, ?ástech Velké Británie a dalších zemích samoz?ejmostí lov na vodních plochách a mok?adech brokovými náboji s netoxickými náhradami olov?ných brok?. ?eská republika z?stala v tomto ohledu pon?kud opožd?na, jak po stránce technické, tak po stránce legislativní.

I když již dlouhé roky má nejv?tší výrobce st?eliva v ?R v nabídce náboje s ocelovými broky, zájem o n? není nijak valný. Formulace p?íslušného zákonného ustanovení, týkající se uvedeného zákazu, je zna?n? problematická a navíc odkládá zákaz na rok 2011.

Výše uvedený zákaz je formulován v zákonu o myslivosti ?. 449/2001 Sb., ve zn?ní pozd?jších p?edpis?, konkrétn? v ustanovení § 45, který mj. zakazuje s ú?inností od 31. prosince 2010 používat „olov?né brokové náboje“ k lovu vodního ptactva. O d?ležitosti tohoto zákazu není pochyb. Pochyby se však objeví, když se zamyslíme nad klí?ovým pojmem „olov?né brokové náboje“ a v?bec nad celým ustanovením § 45 odst.1, písm. w.

Pojem „olov?né brokové náboje“ chápal zákonodárce p?i schvalování zákona nepochybn? jako náboje s olov?nými broky ur?ené pro st?elbu z brokovnic. Tato definice olov?ných brokových náboj? však v zákonu ani jiném právním p?edpisu ?i terminologické norm? není uvedena. Já osobn? si pod pojmem olov?ný brokový náboj p?edstavuji náboj vyrobený celý, nebo z v?tší ?ásti z olova. Takové náboje pochopiteln? neexistují, takže je (?ist? teoreticky), nelze ani používat k lovu vodního ptactva. Nelze vylou?it, že s touto výmluvou p?ijdou jako typi?tí zástupci národa ?eského n?kte?í myslivci, když jim bude hrozit postih za použití olov?ných brok? p?i lovu kachen. A nelze ani vylou?it, že jim soudce dá za pravdu, bude-li je zastupovat dobrý advokát.

A postih za st?elbu olovem nad vodou m?že být od ledna 2011 skute?n? citelný. Podle ustanovení § 63 odst.2 mysliveckého zákona jde o p?estupek, za který je možné uložit držiteli loveckého lístku pokutu do výše 30 000 K? s možným zákazem ?innosti (tj. lovu se zbraní) na dobu do 2 let, pop?ípad? i odebrání loveckého lístku a vyslovení propadnutí v?ci (tj. zbran? a st?eliva).

Pokud by za stejných okolností st?ílel olovem ten, kdo lovecký lístek nemá, toto ustanovení o p?estupku se jej netýká, nebo? by se jednalo o trestný ?in pytláctví podle § 178 trestního zákona, za který m?že být uložen trest odn?tí svobody až na dv? léta nebo pen?žitý trest nebo zákaz ?innosti nebo propadnutí v?ci nebo jiné majetkové hodnoty. V p?ípad? kvalifikace trestného ?inu podle odst.2 je sazba natvrdo od šesti m?síc? až do p?t let. St?elba olovem na vodního ptáka by v tomto p?ípad? pochopiteln? nebyla poleh?ující okolností, spíše naopak.

Náboje jsou konstruk?ními celky vyrobenými z mnoha r?zných materiál?, kovových i nekovových. Nelze je proto d?lit na náboje olov?né, železné, mosazné, vizmutové, zinkové ?i plastové, ?i jiné, podle toho, který materiál v sestav? náboje p?evažuje. Takového d?lení se dosud nikdo nedopustil, protože by byl asi považován za hlupáka ?i muni?ního nedouka. Podle konstruk?ního materiálu lze však d?lit ?ásti náboje - st?ely nebo nábojnice, pokud se jedná o homogenní t?lesa vyrobená z téhož materiálu. V náboji pro brokovnici s hromadnou st?elou tvo?enou olov?nými broky je krom? olova a výbušnin použita mosaz, plast, nebo papír, pop?. jiné p?írodní produkty. I když olovo jednozna?n? hmotnostn? p?evažuje, olov?ný náboj to skute?n? není. Tak jako není mosazným nábojem puškový lovecký náboj s mosaznou nábojnicí, která n?kdy tvo?í více než polovinu hmotnosti celého náboje.

Z výše uvedeného je z?ejmé, že z hlediska ohrožení vodního ptactva olov?nými broky není rozhodující st?elba t?mito broky na ptáky samotné, nýbrž st?elba sm?rem na vodní plochy, u nichž tito ptáci hnízdí a které jsou zdrojem jejich potravy. Pokud brokový roj dopadá do vody a broky z?stávají zachyceny v povrchových vrstvách bahna, mohou se stát jejich snadnou „ko?istí“. Navíc, zákon se v?bec nezabývá zákazem st?elby brokovými náboji s olov?nými broky v blízkosti vodních ploch v p?ípadech nesouvisejících s lovem vodního ptactva. Po roce 2010 bude tedy nadále možné st?ílet sm?rem na vodní hladinu za ú?elem lovu jiné zv??e, nebo p?i sportovní st?elb? na p?ilehlé st?elnici.

Záv?rem tedy nezbývá, než konstatovat, že chybná (terminologicky nep?esná a neúplná) formulace celého ustanovení § 45 odst. 1, písm. w, zejména pak klí?ového pojmu „olov?né brokové náboje“ m?že zp?sobit, že uvedený zákaz bude od ledna 2011 jen formální a jeho porušení bude nepostižitelné. Proto se domnívám se, že by bylo ú?elné v novele mysliveckého zákona nebo jeho provád?cího p?edpisu, ?i jiným náhradním zp?sobem tento nedostatek napravit. Je na to ješt? relativn? dost ?asu.