V dobách socialismu m?l v civilu st?elnou zbra? na zbrojní pr?kaz málokdo. Kriminalita se zbran?mi byla proto minimální. Soukromé zbran? m?li dovoleno vlastnit a držet jen spolehliví jedinci, nej?ast?ji sportovní st?elci a myslivci (ti drželi n?které zbran? na lovecký lístek),  a také vojáci a p?íslušníci SNB. Tento stav pon?kud nekorespondoval s tradicemi výroby zbraní v ?eskoslovensku. Vždy? v 80. letech minulého století se bývalá ?SSR pohybovala kolem 7. místa na sv?tovém žeb?í?ku vývozc? zbraní (v letech 1934 a 1935 bylo ?eskoslovensko dokonce nejv?tším exportérem vojenského materiálu na sv?t?). Vývozy zbraní a vojenského materiálu dosahovaly v posledním období existence socialismu v ?eských zemích až 10,8 % z celého ?eskoslovenského exportu.  

Teprve po revoluci se podmínky pro držení zbraní zásadn? zm?nily. Po?ty držitel? zbrojních pr?kaz? a tím i zbraní se tak pronikav? zvýšily a tím vzrostla i trestná ?innost se zbran?mi, která dosáhla vrcholu v 90. letech. Po roce 2000 se po?ty trestných ?in? i p?estupk? (až na výjimky) rok od roku snižují, a to i p?es pomalý r?st celkového po?tu zbraní, jak dokládá tabulka. Zjevn? tedy neplatí ?asto omílaná relace „?ím více legáln? držených zbraní, tím v?tší kriminalita a tím více problém?“. Lze konstatovat, že držitelé zbrojních pr?kaz? v posledních letech více ctí zákony. Pro drtivou v?tšinu z nich jsou zbran? prost?edky pro smysluplné využití volného ?asu, nikoliv nástroje pro násilné ?ešení konflikt?. 

Po?ty zbraní ve vlastnictví držitel? zbrojních pr?kaz? a po?ty p?estupk? a trestných ?in? spáchaných se zbran?mi (nejen držiteli ZP)

Zdroj: Ministerstvo vnitra. V tabulce jsou uvedeny zjišt?né p?estupky a trestné ?iny. 

Z tabulky je z?ejmé, že po?ty zbraní kategorie A a C se v posledních letech zvyšují, zatímco po?ty zbraní kategorie B klesají. Celkem se po?et zbraní podléhajících registraci za posledních 5 let zvýšil o cca 10 %. Po?et p?estupk? / trestných ?in? v oblasti zbraní a st?eliva se však v uvedeném období snížil o cca 30% / 20 %.