Náboj 357 Magnum Federal se st?elou Hydra-Shok pat?í již mnoho let ke standardnímu sortimentu firmy. St?ela Hydra-Shok je expanzivní st?ela typu HP, která je konstruována tak, aby p?i pronikání cílem zv?tšila radiální deformací spojenou s otev?ením dutiny sv?j ?elní pr??ez, tím zvýšila odpor prost?edí proti jejímu pohybu p?i pronikání cílem. Tím je zabezpe?eno p?edání co nejv?tší kinetické energie zasaženému cíli. St?elivo se st?elou Hydra-Shok je v ?R st?elivem zakázaným.

Náboj 357 Magnum se st?elou Hydra-Shok (vlevo-delaborovaná st?ela, vpravo-expandovaná st?ela vyjmutá ze záchytu st?el - trn byl ulomen p?i pronikání st?ely záchytem)

Sestava st?ely je tvo?ena mosazným p?edtvarovaným plášt?m a olov?ným jádrem. V jádru je vytvo?ena expanzní dutina, s centrálním trnem. Úkolem trnu je zajiš?ovat stabilitu st?ely p?i pronikání cílem tak, aby odpor prost?edí p?sobil stále proti velké ploše expandovaného ?ela st?ely a st?ela tak mohla p?edat maximum své dopadové energie. Trn uprost?ed expanzivní dutiny také ovliv?uje rozložení hydrodynamického tlaku tkání resp. náhradního materiálu uvnit? dutiny st?ely a tím napomáhá optimální deformaci st?ely v cíli. Na obrázku je zobrazen náboj 357 Magnum Federal HS s delaborovanou st?elou (vlevo) a expandovanou st?elou (vpravo), která byla vyjmuta ze záchytu st?el. P?i st?eleckém experimentu byl použit revolver Taurus ráže 357 Magnum s t?ípalcovou hlavní.

St?ela Federal Hydra-Shok v ?ezu
1 - pláš? st?ely s p?edtvarováním,
2 - olov?né jádro,
t - centrální olov?ný trn

Pr?nik st?ely želatinovým blokem byl zaznamenán rychlokamerou. Následující fotografie zachycují nejzajímav?jší okamžiky ze spojitého záznamu rychlob?žné kamery. U každého obrázku je uveden p?íslušný ?asový údaj v milisekundách (ms) vztažený k okamžiku dopadu st?ely (t = 0) na ?elo zkušebního bloku a krátký komentá?. Jednotlivé zkušební bloky želatiny 15 x 15 x 15 cm vznikly roz?ezáním jednoho bloku o rozm?rech 150 x 150 x 450 mm na 3 ?ásti pomocí ocelové struny. Blok post?elovaný st?elou 357 Magnum Hydra-Shok je oto?en ke kame?e stranou, na níž jsou patrny k?ivo?aré stopy d?lení bloku.

Série vybraných záb?r? ze spojitého záznamu rychlob?žné kamery - pronik želatinového bloku st?elou Federal Hydra-Shok náboje ráže 357 Magnum.

	?as t = 0 ms st?ela dopadá na povrch bloku zleva rychlostí 396 m.s-1
	?as t = 0,2 ms st?ela ukon?ila expanzi v první polovin? dráhy v bloku
	?as t = 0,5 ms st?ela opouští zkušební blok, do?asná dutina má dosud velmi malý objem (asi 30 % max. objemu), st?ela urazila dráhu 15 cm za 5 tisícin sekundy a její rychlost klesla jen o 42 %)
	?as t = 0,7 ms expandovaná st?ela je ve vzdálenosti n?kolika cm od zadního ?ela bloku (na deformovaném zadním ?ele bloku za letící st?elou dochází k lomu sv?tla)
	?as t = 1,2 ms objem do?asné dutiny se v d?sledku setrva?nosti hmoty bloku dále zv?tšuje, do dutiny je nasáván vzduch z obou ?el bloku
	?as t = 2,5 ms v tomto okamžiku dosahuje do?asná dutina maximálního objemu (cca 1,30 dm3), radiální trhliny dosahují rovn?ž max. rozm?r?
	?as t = 4 ms dochází ke smrš?ování do?asné dutiny, které je doprovázeno pulzacemi celého bloku
	?as t = 6 ms do?asná dutina je izolována uvnit? zkušebního bloku a dále kolabuje

Hodnocení ú?ink? st?ely Hydra-Shok je obdobné, jako u st?ely EFMJ, nebo? základní parametry koncové balistiky jsou u obou st?el tém?? shodné. Maximálnímu objemu do?asné dutiny 1,3 dm3 odpovídá celková p?edaná energie st?ely 528 J. Pro tyto hodnoty je:
- m?rný objem dutiny 2,46 dm3 na 1 kJ,
- m?rná p?edaná energie 406 J na 1 dm3 objemu dutiny.

Tvar maximální do?asné dutiny je op?t p?ibližn? válcový, zužující se ve sm?ru pohybu st?ely (nejv?tší pr?m?r 112 mm má dutina v míst? dokon?ení expanze st?ely). I u st?ely 357 Hydra-Shok lze tedy p?edpokládat obdobný rozsah poškození tkání podél celé dutiny.

Záv?r - srovnání 40 EFMJ a HS 357 Magnum

St?ela 357 Magnum Hydra-Shok m?la dopadovou rychlost 396 m.s-1 (dopadová energie 800 J), bloku p?edala energii 528 J, tj. p?ibližn? jen 66 % své dopadové energie. St?ela 40 EFMJ dopadla na povrch bloku s rychlostí v2 = 338 m.s-1 (dopadová energie 668 J) a bloku p?edala energii 533 J, tj. 80 % své kinetické dopadové energie.

Jak již bylo uvedeno, je absolutní úrove? p?edané energie významným ukazatelem ranivé schopnosti st?ely. Z výsledk? našich experiment? je z?ejmé, že modern?jší st?ela EFMJ (ráže 40 S&W) s nižší dopadovou energií (666 J) p?edala bloku p?ibližn? stejné množství energie jako st?ela 357 Magnum Hydra-Shok, která však m?la dopadovou energii o 136 J vyšší. Lze tedy konstatovat, že ranivý a zastavující ú?inek obou st?el bude sice srovnatelný, ovšem st?ela EFMJ jej dosáhne s vyšší efektivností.

Zdroj: ?lánek Vid?t st?elu za letu aneb Rychlokamera poprvé, uve?ejn?ný ve St?elecké revui ?. 4/2005, od autor? Jan KOMENDA, Martin RYDLO, Ludvík JU?Í?EK, Petr DOHNAL a Ing. Miroslav NOVÁK (upraveno)