Otázka byla položena návštěvníkem tohoto webu v sekci Diskuze

Roman Hund napsal:
15.11.2007 (21:06)

 Náboj vz 82 by měl mít oproti náboji Makarov na krátkou vzdálenost větší účinek. V Manuálu obranné střelby (nakladatelství Grada) je fotografie z testu průbojnosti do dřeva, kde je střela náboje Makarov o dobrých 5 cm hlouběji oproti střele nb 9mm vz 82. Pokud nebyl test proveden na větší dálku, kde by Makarov teoreticky měl lépe držet rychlost a tudíž i energii, tak mne výsledek překvapil. Čekal bych, že to bude opačně, tak mi nyní trochu uniká smysl vývoje náboje vz 82. Budu rád, když mi poskytnete informace ohledně balistiky, výkonu nebo porovnání obou nábojů, které by mi v "problému" udělali jasno. Děkuji. S pozdravem Roman HUND

Jan Komenda reaguje:

Náboj vz.82 je velmi blízkým příbuzným náboje 9 mm Makarov. Nejsem si jist, zda hlavním důvodem pro jeho zavedení v minulém století byla právě kritéria koncové balistiky. Skutečností však je, že balistické charakteristiky obou nábojů jsou vzhledem k odlišné konstrukci obou nábojů dost odlišné, viz údaje:
Charakteristika / rozměr (vz. 82 / Mak)
Celková hmotnost náboje / g (8,1 / 10,0),
Hmotnost monoogiv. střely / g (4,5 / 6,1),
Hmotn. vým. prach. náplně / g (0,28 / 0,21),
Počáteční rychlost střely / m/s (400 / 310),
Balistický výkon náboje / J (360 / 293),
Hodnoty průbojnosti na ústí (hloubky vniku do materiálů / mm)
dřevo tvrdé příčně (40 / 47) a podélně (38 / 42),
cihla pálená (20-42 / 22)
písek suchý (150 / 190),
hlína ornice (295 / 300).

Z údajů je zřejmé, že dvaaosmdesátka Makarova nijak ve schopnosti pronikat překážkami nepřevyšuje, spíše naopak. Spékaná střela vz.82 je sice rychlejší, má větší poč. energii, ale také větší průměr (ve srovnání s ocel. jádrem Makarova) a je lehčí, takže je snadněji při proniku zbržděna.

Otesánek doplňuje:

I když dotaz ohledně náboje 9 mm Makarov, potažmo pistole a náboje vz. 82 je adresován Doc. Ing. Komendovi, CSc., rád bych se zapojil do diskuze.
Je obecně známo, že k jejich k zavedení došlo při unifikaci v rámci Varšavské smlouvy. Jak je však naším dobrým národním zvykem, vždy jsme v této oblasti šli trochu svou cestou (např. náboj 7,62x45 mm nebo Sa vz. 58 oproti ostatním zemím, ve kterých byl zaveden samopal AK).
Když byla zavedena pistole vz. 82 a náboje 9 mm Makarov, základní problém nebyl ani tak s účinností, ale se spolehlivostí zbraně a přesností střelby. Ruské Makarovy, které se původně používaly, mají totiž tvrdší zápalku, takže se stávalo, že je ČZ 82 nezvládala odpálit. Souvisí to s materiálem použitým při výrobě plechu zápalky a jeho tloušťkou. Muselo dojít k úpravě zbraně, takže v současné době to již problém není. Druhá věc byla, že ruské vojenské náboje mají ve střele jádro z měkké oceli (má tvar hříbku), kdy jádra byla šlompácky zalisována a střely se při letu odchylovaly. To už se na zbrani odstranit nedá. Byl tu ještě faktor ekonomický ? tedy, dá-li se o ekonomice v rámci Varšavské smlouvy hovořit.

Střela náboje 9 mm vz. 82 má hmotnost zhruba 4,5 gramu oproti střele 9 mm Makarov, která váží přibližně 6 gramů. Je tedy lehčí, má vyšší rychlost a zřejmě o něco lépe předává svoji energii. Je homogenní, spékaná z ocelových pilin, zatím co Makarov má celoplášťové střely, buď s jádrem celoolověným, nebo s ocelovým jádrem a olověnou košilkou. Cesta od náboje 9 mm Makarov k náboji vz. 82 nebyla přímá, vydalo by to na samostatné povídání.
Mezi průbojností a účinností náboje není přímá úměra, ve smyslu použití na živou sílu. Srovnáme-li náboj 7,62x25 TT, 9 mm Luger a .45 ACP, pak největší průbojnost má 7,62 TT, následuje 9 mm Luger a až pak je .45 ACP. Co se však týče účinku na živou sílu, je to přesně obráceně (hovoříme stále o pistolových nábojích).

Na závěr ještě perlička: Ing. Strouhal z České zbrojovky Uhr. Brod, který zaváděl výrobu pistolí vz. 82 (a je též autorem unikátního oboustranného armádního pouzdra pro tuto zbraň) si vede soukromý přehled o použití zbraně/náboje v ČR (přece jenom to je jeho dítě). Došlo k tomu 6x, přičemž zastavovací účinek byl vždy okamžitý a pokaždé nastala smrt. Mediálně známý je případ zastřelení policisty na Brně-venkově a úmrtí německého turisty při úderu zbraní (které pak bylo sváděno na pistoli).

Roman Hund reaguje:

Děkuji vám za odpověď a získání zajímavých informací, přesto bych se ještě rád dozvěděl, když už jste zmínil statistiku použití pistole vz.82, zda můžete doplnit informaci o jaké se jednalo střelivo, v odpovědi píšete "přehled o použití zbraně/náboje" a pokud vím, tak mimo AČR (ČSLA) se náboje vz82 nepoužívají(ly).

Otesánek doplňuje:

Kromě naší armády byla pistole vz. 82 zavedena jako služební zbraň i u Policie ČR (armádní provedení), ale byla to spíše epizoda, která trvala odhadem 3-4 roky (délka se lišila podle jednotlivých krajů). Jednalo se o vsuvku mezi ČZ 70 a CZ 75 P-01. U armády se standardně používaly buď ruské vojenské náboje s ocelovým jádrem ve střele nebo české vz. 82, policisté dostávali náboje S&B se střelou FMJ. Nelze však vyloučit záměnu nábojů u jednotlivých složek, ať již neúmyslnou nebo cílenou. Proto nelze s jistotou říci, jaký náboj byl ve kterém případě použit. Přehled o kterém jsem se zmiňoval není nic oficiálního, pouze soukromá záležitost.