Otázka byla položena návštěvníkem tohoto webu v sekci Diskuze.

Miroslav Benák napsal:
5. 10. 2007 (09:57)

Jan Komenda reaguje:

Pistole vz. 52, jak napovídá její označení, vznikla více než před půl stoletím a technologie její výroby odpovídala tehdejší době. Na základě požadavku Ministerstva národní obrany zavést počátkem 50. let do výzbroje Čs. armády pistoli na sovětský náboj 7,62 x 25 Tokarev byl v roce 1951 Jiřím Čermákem (pozdější konstruktér 7,62 mm samopalu vz. 58). vyvinut prototyp pistole ČZ 513, který byl po úpravách a opakovaných zkouškách v dubnu 1952 zaveden do výzbroje naší armády pod označením 7,62 mm pistole vz. 52. Výroba této pistole probíhala v letech 1952 - 1954 v České zbrojovce ve Strakonicích. Vyrobilo se více než 200 000 ks, což je z dnešního pohledu úctyhodné množství. Vzhledem k tomu, že v tehdejší době nebyly k výrobě rámů u nás používány odlitky, byl rám vyráběn třískovým zpracováním z výkovku. Početné výrobní série umožnily výrobu pistole na mnoha jednoúčelových strojích sestrojených pro určitou specifickou operaci technologického postupu. Pro výrobu těla (rámu) pistole se převážně používalo frézování, vrtání a broušení. Plochy, které máte na mysli, vznikly s největší pravděpodobností broušením (finální operace po použití tvarové frézy).

Odpověď jsem zpracoval za přispění kolegy doc. Ing. Stanislava Procházky, CSc. a s využitím článku Abrahámoviny pistole vz. 52, který byl uveřejněn ve Střelecké revui č. 6 v roce 2002.

Miroslav Benák napsal:

Vážený pane Komendo. Děkuji Vám za obsáhlou až vyčerpávající odpověd, nicméně se závěrem o broušení po tvarové fréze zásadně nesouhlasím. Jsem přesvědčen , že právě tvarová fréza byla nahrazena oním jednoúcelovým strojem a broušení byl luxus pro armádní zbran. Jsem dlouholetý strojní obráběč kovů ,který velice dobře pozná stopy po klasických nástrojích a to ostrých i tupých a proto mne ona technologie zaujala.Je politování hodné, že takováto unikátní technologie byt z minulého století není zadokumentovaná ani na zbrojní katedře, čemu se může adept naučit když nezná minulost. Ještě jednou děkují za Váš čas ,který jste mě věnoval. M.

Miroslav Novák doplnil:

Ze stop na vnějším povrchu rámu pistole vyplývá, že k výrobě obvodové části rámu byla použita tvarová fréza. Příčné vrypy na plochách o rádiusu 20 mm jsou způsobeny odskakováním (drnčením) obráběcí frézy, tzn., že obrábění neprobíhalo za ideálních podmínek (vysoká řezná rychlost, tupější nástroj, ne však tupý). Stopková fréza se pod zatížením ohýbala a tím se měnily řezné podmínky.

Miroslav Benák uzavřel:

Dobrý den, děkuji Vám, že jste si dal práci s objasněním problému s kterým jsem si Vás dovolil obtěžovat. Pod vlivem rozboru pana Nováka jsem opět bedlivě prozkoumal vrypy na mé pistoli /jinou nemám k dispozici/ a musím přiznat, že jsem našel i podélné byt nepatrné rýhy, které podporuji Vaši teorii. Ve svém hodnocení jsem nevzal v úvahu extrémní obráběcí podmínky s tím opravdu nemám zkušenosti, vzhledem k ochraně drahého nástroje. Tímto se omlouvám za své chybné názory. Vzhledem k 50 létům jsem spíš předpokládal nedostatek tvarových nástrojů pro tak velkou sérii. Děkuji za poučení a je jen škoda, že neznáme pamětníka této unikátní výroby. S pozdravem Miroslav Benák