Počítadlo
Knihy z naší nabídky
| Sháním hodnoty derivace u puškových střel. |
 |
 |
| Napsal uživatel Jan Komenda |
| Pátek, 07 Prosinec 2007 00:00 |
|
Otázka byla položena návštěvníkem tohoto webu v sekci Diskuze. Ivan Pavelka napsal: 21. 3. 2007 (13:50) Marně scháním hodnoty derivace u puškových střel voj nábojů ,konkrétně 7,62x54R vz.59 s lehkou a těžkou střelou značených stříbrnou a žlutou špičkou.Vím že do 300m je to zanedbatelné , mně zajímají hodnoty až do 1500m. Potřebuji tyto hodnoty pro eventuelní korekce pro závody na dlouhé tratě s přesným terčovým přebíjeným střelivem.
Jan Komenda reaguje: Derivace střely závisí především na úhlové rychlosti její rotace podél dráhy, tj. na stoupání závitu drážek vývrtu použité zbraně a úbytku úhlové rychlosti střely za letu. Obecně platí, že derivace D je přibližně úměrná druhé mocnině doby letu T střely na danou vzdálenost, tj D = K * T2 . Problém je znalost konstanty K, kterou lze objektivně určit jen experimentálně. Existují zjednodušené metody určení derivace, u nichž se vychází ze simulovaného vlivu bočního větru o specifikované rychlosti (u ručních zbraní je to vánek - řádově několik desetin m/s). U ráže 7,62 x 54R - při střelbě z UK-59 – střela s ocel. jádrem – je derivace do 300 m skutečně zanedbatelná, na 400 m se uvádí pouze 2 cm, ovšem na 900 m je to 10 x tolik – 20 cm. Na 1 km je derivace cca 30 cm, na 1,5 km už 3x tolik – 90 cm. Pokud porovnáme uvedené údaje o derivaci s dobou letu a snosem větrem na odpovídající dálky, zjistíme, že průměrná hodnota výše uvedené konstanty K je 0,06 a derivace je na větších dálkách srovnatelná s bočním snosem větrem o rychlosti cca 0,4 m/s, na menší dálky je to méně. Tady se projevuje nelinearita derivace oproti linearitě odchylky vlivem větru (ve vztahu k času – době letu). Teoreticky by bylo možné u konkrétních střel, nábojů a zbraně derivaci nastřelit. K tomu by však bylo třeba mít k dispozici krytou střelnici (tunel) výrazně větší délky, než je v těchto krajích obvyklé. Při střelbě v otevřeném terénu jsou v odchylkách zahrnuty všechny ostatní vlivy (zejména povětrnostní) vyvolávající systematickou chybu – včetně vlivu větru. Tento problém by bylo možné částečně eliminovat střelbou za bezvětří. Jiným problémem je zachytit na terči ve velké dálce stopu výstřelné roviny u zamířené (nikoliv střílející) zbraně, k níž by bylo možné změřit derivaci jako odchylku středního zásahu z více ran vpravo. Na otevřené střelnici je úplně ideální, avšak jen čistě teoretická v praxi neproveditelná, metoda protisměrných střeleb, kdy se střílí proti sobě a vyhodnocují se rozdíly mezi oběma drahami. |
| Aktualizováno Pondělí, 10 Listopad 2008 19:23 |
