Pro pozorování objekt? za snížené viditelnosti (šero, tma, mlha, smog) nejsou o?i ?lov?ka dostate?n? p?izp?sobeny. Pokud není pozorovaný objekt dob?e osv?tlen, ?i sám nezá?í a nemá tedy dostate?ný kontrast v??i pozadí, nelze bez použití vhodných technických prost?edk? rozlišovací schopnost našeho zraku využít. Dálku, na kterou lze pozorovat objekty (cíle) za snížené viditelnosti, lze zvýšit bu? použitím teleskopických pozorovacích p?ístroj? s velkým zv?tšením a velkou sv?telností, nebo zesílením jasu obraz? pozorovaných objekt? (cíl?). Pro použití v no?ních podmínkách jsou ur?eny noktovizory, tedy p?ístroje pro no?ní vid?ní - optoelektronické p?ístroje využívající princip noktovize. Pojmem noktovize se nazývá metoda zpracování obrazu pro p?ímé vid?ní v noci s využitím zesilova?? jasu obrazu nebo elektro-optických p?evad??? obrazu.

U sou?asných noktovizor? slouží k zesílení jasu obrazu pozorovaného objektu (scény) v noci zesilova?e jasu obrazu (ZJO). Zesilova? jasu obrazu je optoelektronický prvek, který umož?uje na základ? unikátních vlastností specificky ?ešených sou?ástí (fotokatody, mikrokanálkové desti?ky a luminiscen?ní stínítka) zvýšit podstatným zp?sobem jas (sv?tlost) obrazu pozorovaného objektu (scény). U starších typ? noktovizor? byly použity elektro-optické p?evad??e obrazu (EOP), které p?evád?ly obraz objektu (scény) z neviditelné I? oblasti do oblasti viditelného zá?ení - sv?tla.  

 Noktovizorem se rozumí optoelektronický p?ístroj pro no?ní vid?ní (NVD - Night Vision Device, také NVG - Night Vision Goggle), umož?ující pozorování objekt? a scény v no?ních podmínkách s využitím zesilova?e jasu obrazu pracujícího na pasivním principu p?ímého zesílení zbytkového sv?tla z no?ní oblohy (hv?zd, m?síce), pop?. na aktivním principu s využitím zá?ení z p?ídavného technického zdroje. Noktovizory pracují obvykle ve viditelné nebo blízké infra?ervené ?ásti spektra. Jsou použitelné nejen za soumraku a tmy, ale  v ur?itých situacích mohou zlepšit podmínky pro pozorování scény i v mlze a smogu.

Specifickým druhem noktovizor?, využívajících optické zá?ení v blízké infra?ervené oblasti, jsou aktivní infraoptické p?ístroje, tzv. infrap?ístroje, používané jako zam??ova?e a pozorovací p?ístroje zejména ve vojenské oblasti.

V noktovizorech se uplat?ují ZJO r?zných vývojových generací, které se liší p?edevším zesílením, kvalitou obrazu (ostrost, kontrast) a celkovým dosahem. Generace ZJO ur?ují i generace noktovizor?. V sou?asné dob? se noktovizory se ZJO rozlišují do 4 generací 1. - 4.). Aby byl vý?et úplný, byla zavedena 0. generace noktovizor?, jejichž jádrem jsou EOP.

Pro optické p?ístroje 0. generace s EOP, které se poprvé objevily ve výzbroji armád ve 2. sv?tové válce, je typické využití fotokatod tvo?ených sm?sí AgOCs. Tyto fotokatody mají nejvyšší spektrální citlivost v modro-zelené oblasti spektra optického zá?ení. Urychlení fotoelektron? a formování elektronového obrazu se d?je v elektrostatickém poli. ZJO této generace jsou charakteristické velikou distorzí (soudkovitým zkreslením) obrazu. V pasivních noktovizorech nenašly tyto typy ZJO 0. generace uplatn?ní vzhledem k pom?rn? malé citlivosti fotokatody a požívaly se pouze v aktivních infra?ervených zam??ova?ích (v naší armád? to byly nap?. aktivní infra?ervené zam??ova?e pro samopaly NSP-2 a kulomety PPN-2).

U p?ístroj? se ZJO 1. generace se využívá fotokatoda s vyšší spektrální citlivostí ve srovnání s 0. generací. I u této generace ZJO se k urychlení fotoelektron? a formování elektronového obrazu využívá elektrostatické pole. ZJO této generace jsou rovn?ž charakteristické velkou distorzí obrazu. Zvýšená citlivost fotokatody umožnila konstrukci a výrobu pasivních no?ních zam??ova?? - noktovizor?. Zam??ova?e, u kterých se požaduje v?tší zesílení jasu obrazu (nap?. pro odst?elova?ské pušky), jsou tvo?eny sestavou dvou, pop?ípad? i t?í ZJO za sebou. Takovéto konstruk?ní uspo?ádání však vede k výraznému zv?tšení stavební délky zam??ova?e. V naší armád? se jedná nap?. o pasivní no?ní zam??ova? NSPU pro kulomety a odst?elova?skou pušku 7,62 mm NSVD Dragunov. Noktovizory se ZJO 1. generace se poprvé objevily v 50. letech minulého století a byly používány p?ibližn? do 70. let. 

P?ístroje se ZJO 2. generace zpravidla využívají fotokatodu s rozší?enou citlivostí v ?ervené spektrální oblasti. Zesílení jasu obrazu dosahují pomocí mikrokanálkového zesilova?e. Vyzna?ují se vysokou výkonností i p?i nízkých úrovních jasu a mají velmi malou distorzi obrazu. V naší armád? se jedná nap?. o no?ní zam??ova? MEO 50, který je v r?zných variantách modifikován pro použití se samopalem (aut. puškou) Sa-58 - verze MEO 50 S, kulometem UK-59 (verze MEO 50 K) a pancé?ovkou RPG-7 (MEO 50 P). Druhá generace se poprvé objevila v 80. letech a je používána dosud. 

Noktovizory se ZJO 3. generace využívají pro zesílení jasu obrazu GaAs fotokatodu a mikrokanálkovou desti?ku, která je opat?ena vrstvou iontové bariéry k potla?ení šumu. P?edností t?chto fotokatod je nejen velmi vysoká citlivost ve spektrálním pásmu 450 – 950 nm (z?ásti odpovídá viditelnému spektru a zasahuje i do blízké I? oblasti), ale i vynikající vlastnosti jak p?i nízkých, tak i p?i vysokých úrovních osv?tlení a také zanedbatelná distorze obrazu. Používají se od 90. let dosud.

Noktovizory se ZJO 4. generace, které se poprvé objevily teprve p?ed n?kolika lety (cca 2005), jsou vylepšenými modifikacemi 3. generace. Základní rozdíl oproti 3. generaci je v tom, že používají nové typy fotokatod. Mají vyšší citlivost, rozlišovací schopnost a mají výrazn? potla?ené šumy.

Noktovizory jsou pro použití v denních podmínkách (údržba, rektifikace) vybaveny ochrannými clonami a filtry, které zabra?ují p?esv?tlení citlivé fotokatody denním sv?tlem. Proti náhodnému p?esv?tlení p?i použití v no?ních podmínkách (nap?. zábleskem p?i výbuchu munice, ús?ovým zábleskem p?i výst?elu) nejsou citlivé noktovizory chrán?ny (dochází k postupné degradaci fotokatody). Oko pozorovatele však není ohroženo.

Dosah noktovizor? v definovaných sv?telných podmínkách je závislý na zv?tšení zam??ova?e a na kvalit? ZJO. Standardní orienta?ní dosah pasivních no?ních zam??ova?? r?zných generací (p?i úrovni osv?tlení 10-5  lx, odpovídajícímu temné noci s ?áste?n? zamra?enou oblohou na objekt v podob? techniky s maskovacím nát?rem) je u 2. generace do 200 m, u 3. generace do 400 m, u generace 4. až 500 m. 

No?ní zam??ova?e starších konstruk?ních uspo?ádání byly ?ešeny tak, že u zbran? se musely v montáži vym?nit za denní zam??ova?e. Nap?íklad u odst?elova?ské pušky 7,62 mm NSVD Dragunov se no?ní zam??ova? NSPU montuje místo denního zam??ova?e PSO-1. Toto konstruk?ní uspo?ádání vyžaduje, aby u zbran? byly dva zam??ova?e, s nimiž je nutné provád?t rektifikaci a nast?elování zbran?.

V konstrukci zam??ova?? odst?elova?ských pušek p?evládá od druhé poloviny 80. let trend, kdy se k dennímu optickomechanickému teleskopickému pankratickému zam??ova?i (s prom?nným zv?tšením - zoom) p?idává optoelektronická p?edsádka se ZJO.

V posledních letech se jeví jako perspektivní u ru?ních zbraní kombinované zam??ova?e. Jsou zpravidla konstruk?n? uspo?ádány tak, že trvale je na zbrani namontovaná optickomechanická ?ást zam??ova?e (p?edstavuje teleskopický denní zam??ova?) a ve zhoršených sv?telných podmínkách se k okuláru p?ipevní zvláštní okulár s ZJO.  

Noktovizory nejsou levná za?ízení. Jejich ceny jsou velmi vysoké (o ?ád až o dva vyšší, než ceny b?žných denních p?ístroj?), u špi?kových p?ístroj? vyšších generací ?asto astronomické (nap?. brýle 3.generace na obr. v úvodu ?lánku stojí necelých 6000 USD). Proto nachází uplatn?ní zejména ve vojenské oblasti jako pozorovací p?ístroje, p?ístroje pro ?ízení bojové techniky nebo zam??ova?e pro ru?ní zbran? a zbran? lafetované na bojových vozidlech. V civilním sektoru jsou používány spíše výjime?n? movit?jšími uživateli.

Z hlediska použití noktovizor? je d?ležitá i jejich právní klasifikace. Podle zákona o zbraních jsou noktovizory zapov?zeným zbožím, ale jen ve vztahu ke st?elným zbraním. Noktovizory (p?esn?ji zam??ova?e na principu noktovizor?) stejn? jako laserové zam??ova?e, ur?ené k upevn?ní na zbra? (i neupevn?né na zbrani) jsou zákonem o zbraních za?azeny mezi zakázané dopl?ky zbraní. Z noktovizor? pat?í do skupiny zakázaných dopl?k? zbraní pouze zam??ova?e, ne však pozorovací p?ístroje. Pro rozlišení obou p?ístroj? lze p?ijmout jednoduché kritérium: zam??ova? je typický p?ítomností konstruk?ního prvku, který umož?uje jeho upevn?ní na p?íslušnou zbra?. U pozorovacího p?ístroje tento prvek chybí. Pokud je nap?. noktovizor ?ešen jako univerzální (kombinovaný), pak musí mít úpravu pro upevn?ní na zbrani. Pokud je tato úprava pevná (nesnímatelná), ?adí se k zakázaným dopl?k?m. Naopak zákonem o zbraních nejsou zakázané zbran? s optickými nebo obdobnými zam??ova?i a také zbran? se za?ízením k osv?tlování cíle.

Um?lé sv?telné zdroje však zakazuje používat k lovu zv??e ustanovení § 45 zákona o myslivosti. Podle tohoto zákona je mj. zakázáno: „lovit zv?? s pomocí zdroj? um?lého osv?tlení, zrcadel, za?ízení pro osv?tlení ter?e, hledí pro st?elbu v noci s elektronickým zv?tšením obrazu nebo pro p?evracení obrazu“. Restrikce v oblasti vlastnictví a držení dopl?k? zbraní vycházející se zbrojního zákona jsou v ?R obecn? výrazn?jší, než stanoví Sm?rnice ES o kontrole nabývání zbraní, která je minimálním evropským standardem v oblasti zbraní a st?eliva. V této sm?rnici nejsou do skupiny zbraní kategorie A (zakázané zbran?) za?azeny žádné dopl?ky zbraní.

P?ipravili doc. Komenda a doc. Baláž