Sov?tský tank T-34 je považován i západními odborníky za nejlepší tank 2. sv?tové války. Té t?icet ?ty?ka byla lépe vyzbrojena, m?la lepší balistickou ochranu a byla rychlejší, než kterýkoliv n?mecký st?ední tank. Její kanón ráže 76 mm, od roku 1944 zv?tšené na   85 mm, používal mj. i nový druh pr?bojného st?eliva s jádrovými rota?n? stabilizovanými st?elami, které bylo na tehdejší dobu velmi ú?inné.

Pr?bojným prvkem (penetrátorem) bylo u jádrové st?ely podkaliberní jádro vyrobené z vysokopevnostní oceli, nebo z karbidu wolframu; bylo uloženo ve vodicím pouzdru o vn?jším pr?m?ru odpovídajícím ráži kanónu.

Typická protipancé?ová jádrová st?ela (obr.1 a 2) se skládá z ocelového t?la (vodicího pouzdra) válcového nebo cívkovitého tvaru, pr?bojného jádra a balistické kukly nebo balistické ?epice, p?ípadn? protipancé?ové ?epice. ?epice bývají z ocelí nebo lehkých hliníkových slitin. Jádrová st?ela letí k cíli jako jeden celek. Pancí?em však proniká pouze pr?bojné jádro, které je schopno díky malému pr?m?ru dosahuje vysoké koncentrace kinetické energie na jednotku plochy p?í?ného pr??ezu st?ely (tzv. m?rná energie) a je proto schopno proniknout i silným pancí?em. T?lo st?ely (nosi? jádra) se nárazem rozbije a na pr?bojném ú?inku se p?ímo nijak nepodílí. P?edností jádrových st?el s cívkovým pouzdrem je celkové snížení hmotnosti st?ely, která pak m?že opustit hlave? vyšší rychlostí. Nedostatkem st?el s pouzdrem cívkového tvaru je nevýhodný balistický tvar t?la, který naopak zp?sobuje velký úbytek rychlosti na dráze letu. Tyto st?ely byly proto vhodné pouze ke st?elb? na krátké vzdálenosti.

Obr.1  a – s válcovým vodicím pouzdrem, b – s cívkovým vodicím pouzdrem

1 - t?lo st?ely,  2 - pr?bojné jádro, 3 - balistická ?epice, 4 - vodicí obrou?ka, 5 - stopovka      

Obr.2 Protipancé?ová jádrová st?ela ráže 85 mm s pouzdrem cívkového tvaru a masivní duralovou balistickou ?epicí, ur?ená pro T-34 (st?ele chybí dvojice vodicích obrou?ek, pro n?ž jsou p?ipraveny drážky na spodní ?ásti pouzdra)  

  

Vyšší vývojový stupe? jádrových st?el p?edstavují st?ely, u nichž docházelo p?i výst?elu pohybem v kónické ?ásti vývrtu hlavn? k redukci (zmenšení) ráže. Tyto st?ely byly vyst?elovány ze speciálních hlavní, jejichž vývrt byl rozd?len na t?i sektory – válcový drážkovaný, kuželový hladký a válcový hladký.St?ela m?la vodicí pouzdro se speciáln? ?ešenými vodicími ?ástmi, které vystupovaly výrazn? p?es vn?jší obrys jádra. P?i pohybu ve válcové drážkované ?ásti vývrtu m?la st?ela nízké pr??ezové zatížení, což bylo výhodné pro její urychlení na vysokou rychlost (ve sm?ru osy hlavn?) i pro ud?lení rotace kolem vlastní osy. Pohybem v kuželové ?ásti vývrtu byly vodicí ?ásti deformovány a došlo k jejich p?imknutí k t?lu st?ely. Tím se výrazn? zvýšila úhlová rychlost rotace st?ely pro zajišt?ní stability letu na cíl. Sou?asn? se zlepšil vn?jší tvar st?ely a zvýšilo se její pr??ezové zatížení, což bylo výhodné pro let st?ely vzduchem. V poslední válcové hladké ?ásti byla st?ela ješt? urychlena na celkov? vysokou ús?ovou rychlost. Kuželové vývrty byly však výrobn? velmi náro?né a u povále?né výzbroje se už neprosadily. 

Vývoj v oblasti pr?bojného tankového st?eliva dokládá obr. 3, na n?mž je zobrazena jádrová st?ela ráže 85 mm (vlevo), podkaliberní rota?n? stabilizovaná st?ela ráže 100 mm (uprost?ed) a podkaliberní šípov? stabilizovaná st?ela ráže 125 mm (vpravo). ?asový rozdíl mezi zavedením jádrové st?ely vlevo a podkaliberní st?ely vpravo je n?kolik desítek let.

Obr.3 Protipancé?ové pr?bojné st?ely pro tankové kanóny ráže 85mm, 100 mm a 125 mm  

O moderních podkaliberních st?elách najdete ?lánek Podkaliberní tankové st?elivo v Poradn? v sekci Technika.