top
logo

Počítadlo

TOPlist

Knihy z naší nabídky


feed-image Feed Entries
Úvodní
Aktuality
Revolver ZKR – 551 + video Tisk Email

 Revolver ZKR-551

Český revolver ZKR-551 v ráži 38 Special je charakteristický uzavřeným rámem, šestikomorovým pevným (nevýklopným) válcem a šestipalcovou hlavní; jako ryze sportovní zbraň je určen především ke střelbě náboji s prosekávací olověnou střelou typu Wadcutter (WC).  

Celý článek...
 
Myslivecký zákon a zákaz použití brokových nábojů s olověnými broky Tisk Email

PORADNA - sekce 2. střelnice 
Diskuze o negativním vlivu olova jako jednoho z nejtoxičtějších prvků této planety na životní prostředí, tedy i na člověka, na flóru i faunu se vedou již mnoho desítek let. Olovo uvolněné v souvislosti se střelbou je poměrně významným ekologickým problémem současnosti.

Celý článek...
 
T-34 a průbojné jádrové střely Tisk Email

Tank T-34 a průbojné jádrové střelySovětský tank T-34 je považován i západními odborníky za nejlepší tank 2. světové války. Té třicet čtyřka byla lépe vyzbrojena, měla lepší balistickou ochranu a byla rychlejší, než kterýkoliv německý střední tank. Její kanón ráže 76 mm, od roku 1944 zvětšené na   85 mm, používal mj. i nový druh průbojného střeliva s jádrovými rotačně stabilizovanými střelami, které bylo na tehdejší dobu velmi účinné.

Průbojným prvkem (penetrátorem) bylo u jádrové střely podkaliberní jádro vyrobené z vysokopevnostní oceli, nebo z karbidu wolframu; bylo uloženo ve vodicím pouzdru o vnějším průměru odpovídajícím ráži kanónu.

Celý článek...
 
Historie pistole Walther P1 Tisk Email

Walther P1 (Pistole 1) je poválečná modifikace slavného Walthera P38 – jedné z nejuznávanějších pistolí z období 2. světové války. Pistole P1 je služební odlehčenou verzí P38 určenou pro Bundeswehr. Na rozdíl od klasické třicetosmičky s ocelovým rámem (hmotnost zbraně 945 g) byla P1 vyráběna s rámem z lehké slitiny - duralu (hmotnost zbraně 800 g), některé menší změny mezi oběma zbraněmi byly i v konstrukci pojistky a zápalníku (zbraň má automatickou pojistku úderníku) a v dimenzování některých součástí (zesílen závěr a úderníková pružina).  

Celý článek...
 
Stručně o CZ 805 Tisk Email

Automatická puška CZ 805 je vojenskou zbraní vyvinutou v České zbrojovce Uherský Brod. Je to zbraň s uzamčeným závěrem pomocí otočného závorníku a s pohonem automatiky odběrem prachových plynů. Spoušťové ústrojí umožňuje střelbu jednotlivými ranami, dvouranými dávkami a „neomezenými“ dávkami (do vyprázdnění zásobníku).

Zbraň je řešena v souladu se současnými požadavky ozbrojených složek, které vyžadují značnou modularitu zbraně a standardizované rozhraní (Picatinny rail) pro připojení dalšího příslušenství ke zbrani (optický zaměřovač, noktovizor, laserové a jiné značkovače, dvojnožky atd.).

Podle informací od výrobce lze zbraň modifikovat pro 3 různé ráže, a to mikroráži 5,56x45 NATO, klasiku 7,62x39 a také perspektivní 6,8x43 Remington SPC. Přestavba na novou ráži by měla být velmi snadná, a to pouze výměnnou hlavně, závorníku, zásobníku a zásobníkové šachty.

V ráži 5,56x45 NATO je kapacita zásobníku 30 nábojů, délka hlavně 360 mm, celková délka zbraně 910 mm a celková hmotnost 3,6 kg.

K přednostem zbraně, které lze shrnout symbolem 3+1 M, patří její Moderní konstrukce se širokým využitím plastů, Modularita a Multirážovost (ke zbrani lze připojit i granátomet ráže 40 mm). A navíc je Moravská.

V únoru 2010 Česká zbrojovka vyhrála tendr na dodání asi 8000 pušek CZ 805 v ráži 5,56x45 pro AČR. Osmsetpětky by měly nahradit legendární Sa-58, které vydržely ve výzbroji více než půlstoletí.

Ing. Novák a doc. Komenda

 
Podobnost Sa-23/25 a UZI Tisk Email

Sa-26  Porovnáním konstrukce světoznámého samopalu UZI a některých ve světě méně známých československých (resp. českých) poválečných samopalů lze zjistit dosti velkou míru shody. V tomto článku jsme se pokusili odhalit její příčiny. Počátky příběhu o kopírování spadají do historie českého vývoje zbraní po roce 1945, možná i do posledních let 2. světové války. V této válce se zřetelně prokázaly výhody samopalů (tedy automatických zbraní na pistolový náboj) a proto byly v poválečném období samopaly široce zaváděny do výzbroje armád.

Celý článek...
 
VIDEO - Lock Base (simulace) Tisk Email

Spustit video - Scenar simulacedélka/velikost videa: 8sec/1,3Mb
(simulace ANSYS)

 

Celý článek...
 
Kompenzátor zdvihu nebo úsťová brzda? Tisk Email

AK-47 s úsťovou brzdou Kompenzátor a úsťová brzda jsou podobná úsťová zařízení palných zbraní, která vytváří při výstřelu korekční síly, eliminující nežádoucí vliv standardně působících sil od výstřelu. Zjednodušeně lze říci, že kompenzátor i úsťová brzda omezují nežádoucí pohyb zbraně při výstřelu. Obě zařízení se umísťují na ústí hlavně zbraně a pracují na principu reaktivního působení z hlavně vytékajících plynů, u nichž je modifikován směr výtoku z hlavně, popř. je využito působení plynů na vhodně orientované funkční plochy. Je tedy zřejmé, že funkce těchto zařízení se uplatní až poté, co střela opustila hlaveň.

Kompenzátor zdvihu eliminuje zdvih ústí hlavně při střelbě s využitím změny směru proudění prachových plynů vytékajících z hlavně při výstřelu. Kompenzátor je konstruován tak, že část vytékajících plynů z hlavně otáčí ve směru kolmém k ose hlavně vzhůru. Vytvořená reakce působí proti klopnému momentu vyvolanému silou od výstřelu. Poněkud jinou funkci má úsťová brzda, která je někdy také nazývána kompenzátor (tlumič) zpětného rázu. Základní funkce brzdy spočívá v působení vytékajících plynů na plochu orientovanou kolmo k ose hlavně, některé brzdy také otáčí z hlavně vytékající plyny o více než 90 stupňů a vytváří reakci působící ve směru osy hlavně. Síla od brzdy působí vždy ve směru osy hlavně směrem dopředu a eliminuje tedy pohyb zbraně vzad, který je nežádoucí nejen tím, že působí na střelce, ale i tím, že odchyluje zbraň do nežádoucích směrů.

Střelba ze zbraně vybavené kompenzátorem zdvihu nebo úsťovou brzdou je pohodlnější a míra pohodlí roste s balistickým výkonem systému. Někdy to však může být pohoda jen zdánlivá.

Celý článek...
 
Nedovolené ozbrojování od ledna jinak Tisk Email
Pátek, 25 Září 2009 06:35

Od ledna 2010 tvrdší tresty za nedovolené ozbrojování

Držení střelných zbraní bez příslušných oprávnění může být  v ČR kvalifikováno jako přestupek se sazbou pokuty až 50 000 Kč nebo trestný čin nedovoleného ozbrojování, do konce  roku 2009 s trestní sazbou až 1, resp. až 3 roky, resp. až 5 let odnětí svobody.  V souvislosti s novým trestním zákoníkem (zákon č. 40/2009 Sb.), který nabývá účinnosti od 1.1.2010, došlo i ke změně v trestních sazbách za uvedený trestný čin a navíc byly jako trestný čin specifikovány i některé aktivity se zbraněmi, střelivem a výbušninami, které za nedovolené ozbrojování dosud považovány nebyly.

Celý článek...
 
Přehled zbrojních přestupků Tisk Email

Přehled přestupků podle zákona č. 119/2002 Sb. o zbraních a střelivu, hlava XII (účinnost od 1.2.2009).

Přestupky fyzických osob na úseku zbraní a střeliva byly k 1. únoru 2009 v  přestupkovém zákonu zrušeny a přeneseny v jiné podobě do zbrojního zákona. Zde jsou vyjmenovány konkrétní přestupky s diferencovanou horní sazbou pokuty (od  15 000 do 50 000 Kč) ; do konce ledna t.r. byla za přestupky na úseku zbraní a střeliva podle přestupkového zákona jednotná horní sazba pokuty 15 000 Kč.

 

V následujícím přehledu jsou za každým přestupkem uvedeny horní sazby pokuty v [hranaté závorce] v desítkách tisíc korun českých.

 

Celý článek...
 
Zbraně a kriminalita Tisk Email

V dobách socialismu měl v civilu střelnou zbraň na zbrojní průkaz málokdo. Kriminalita se zbraněmi byla proto minimální. Soukromé zbraně měli dovoleno vlastnit a držet jen spolehliví jedinci, nejčastěji sportovní střelci a myslivci (ti drželi některé zbraně na lovecký lístek),  a také vojáci a příslušníci SNB. Tento stav poněkud nekorespondoval s tradicemi výroby zbraní v Československu. Vždyť v 80. letech minulého století se bývalá ČSSR pohybovala kolem 7. místa na světovém žebříčku vývozců zbraní (v letech 1934 a 1935 bylo Československo dokonce největším exportérem vojenského materiálu na světě). Vývozy zbraní a vojenského materiálu dosahovaly v posledním období existence socialismu v českých zemích až 10,8 % z celého československého exportu.  

Celý článek...
 
Historie pistole vz. 52 - článek ze SR Tisk Email

I zbraně mají svou historii a svá jubilea. Relativně nedávno, v roce 2002, se dožila padesátin nám všem známá, obdivovaná i zatracovaná, armádní pistole vz. 52. Jak se vlastně dostala na svět?

Celkový pohled na pistoli vz.52


Po skončení 2. světové války vznikly v naší armádě dva odlišné názorové proudy na provedení nové armádní pistole. První z nich (menšinový) předpokládal, že nová pistole vznikne překonstruováním válečného modelu pistole ČZ vz.38 (ráže 9 mm Browning krátký) na výkonný náboj 7,62 mm Tokarev. Většina tehdejších zbraňových specialistů nepovažovala tento náboj pro novou pistoli za vhodný z důvodu zbytečně vysokého balistického výkonu a značné délky, která komplikovala nejen řešení rukojeti pistole. Neúspěch konstruktéra J.Holečka při adaptaci ČZ vz.38 na náboj Tokarev (problémy s uzamykáním zbraně) jim dal za pravdu.

Za nejvhodnější náboj pro novou armádní pistoli považovali odborníci všeobecně náboj 9 mm Parabellum (9 mm Luger). Proto objednalo Ministerstvo národní obrany u České zbrojovky ve Strakonicích v roce 1947 výrobu prototypů nové pistole právě v této ráži. Na základě objednávky vznikly v oddělení Františka Myšky celkem tři prototypy pistolí. Konstruktérem prvních dvou (označeny ČZ 471 a ČZ 481) byl Jiří Čermák. Uzamčení závěru bylo realizováno vykývnutím hlavně v příčném směru pomocí uzamykacích žeber na povrchu hlavně, které známe z CZ 75 a jejích modifikací.

Brzy nato však přišli bratři Jan a Jaroslav Kratochvílové s novým způsobem uzamčení nábojové komory pomocí dvojice uzamykacích válečků, který uplatnili v konstrukci nové pistole ČZ 482. Oba uzamykací válečky byly uloženy symetricky ve spodní části hlavně (pod nábojovou komorou) a při doběhnutí závěru do přední polohy byly uzamykacím klínem (trnem) vytlačeny do stran (ve směru kolmém k ose hlavně) a pevně spojily hlaveň se závěrem. K odemčení závěru po výstřelu došlo v okamžiku, kdy se válečky po krátkém zákluzu hlavně dostaly mimo plochy uzamykacího trnu. Tento systém uzamčení přihlásil Jan Kratochvíl k patentování v lednu 1949 a autorství mu bylo přiznáno v březnu 1952. Odstranění výkyvného pohybu hlavně při uzamykání přineslo zlepšení přesnosti střelby.



2xU2 Pi-52, tj. unikátní (uzamčený) uzamykací uzel pistole vz.52


Pistole ČZ 482 byla přepracována ve Vojenském technickém ústavu v Praze a tak vznikl model ČZ 491. I přes některá nepříznivá hodnocení byla u této zbraně zahájena příprava sériové výroby, která však byla v květnu 1950 definitivně zastavena v souvislosti s požadavky na unifikaci výzbroje naší armády se Sovětskou armádou a přechodem na ráži 7,62 mm.

Z požadavku Ministerstva národní obrany zavést do výzbroje Čs. armády pro samopaly sovětský náboj 7,62 x 25 Tokarev vyplynula nutnost překonstruovat na tento náboj i vyvíjenou pistoli. Tímto konstrukčním úkolem byl v oddělení Františka Myšky pověřen Jiří Čermák (pozdější konstruktér 7,62mm samopalu vz. 58). Již v květnu 1951 byly vyrobeny dva prototypy ráže 7,62 mm, označené ČZ 513, a v září 1951 proběhly zkoušky. Po úpravách a dalších zkouškách v dubnu 1952 byla 17. května 1952 na základě výnosu ministra národní obrany pistole ČZ 513 zavedena do výzbroje naší armády pod označením 7,62 mm pistole vz. 52. Její výroba probíhala v padesátých letech (1952 – 54) v České zbrojovce ve Strakonicích. Vyrobilo se více než 200 000 ks, což je z dnešního pohledu úctyhodné množství. Menší množství bylo dodáno i do zahraničí.

Vedle známé standardní verze na náboj 7,62 x 25 Tokarev byly omezeně vyráběny i verze pro cvičný náboj se zúženým ústím hlavně a verze pro střelbu náboji ráže .22 (excentricky uložená hlaveň). Po roce 1989 vznikla (pro komerční účely) i verze Pi-52 na náboj 9 mm Luger (s výměnnou hlavní v této ráži). Pistole se tak po mnoha desetiletích symbolicky vrátila ke své původní ráži.



Hlaveň pistole vz.52


Během dalších let byly v armádě použité pistole ve Vojenském opravárenském závodě v Moldavě nad Bodvou na východním Slovensku podrobeny opravám (výměna vadných dílů na hranici životnosti, obnova povrchové ochrany – černění, na rozdíl od originálního fosfátování). Tyto zbraně jsou označeny vyraženým symbolem VOZ, u něhož může být i letopočet.

I když ve výrazně menších počtech než dříve, byla pistole vz.52 i v roce 2002 stále zavedena ve výzbroji naší armády. Na počátku 80. let byla zahájena obměna Pi-52 za nově zavedenou pistoli vz.82, ta však nebyla z řady důvodů ani na přelomu tisíciletí zcela ukončena. Pistole vz. 52 tak definitivně skončila své působení v armádě až během několika dalších let, neboť ve výzbroji nově budované profesionální armády se s ní již nepočítalo.

Vyřazované pistole z armády byly uvolněny pro civilní trh a jako malé ruční “kanóny” se staly kořistí mnoha sběratelů a obdivovatelů zbraní, kteří dávají přednost vyšším balistickým výkonům. Se širším rozšířením do světa po r.1990 udělala pistole vz.52 vrásky na čele nejednoho výrobce osobních balistických ochran (tzv. neprůstřelných vest), který musel přehodnotit svůj postoj ke komplexní ochraně proti pistolím a revolverům. Pistole s originálními vojenskými náboji s ocelovým jádrem (v civilním sektoru se jedná o zakázané střelivo) je totiž mezi krátkými zbraněmi nedostižná v probíjení čehokoliv. Je to dáno jednak relativně malou ráží střely, jednak její vysokou počáteční rychlostí. Pistole vz.52 se tak stala jakýmsi etalonem, podle něhož je hodnocena extrémní odolnost balistických ochran a jiných překážek proti krátkým kulovým zbraním. Po roce 1989 se pistole symbolicky vrátila ke své původní ráži, když se objevily na trhu výměnné hlavně v ráži 9 Luger.

Během své padesátileté éry prokázala Pi-52 své kvality. Ceněna byla zejména jednoduchost konstrukce, snadná ovladatelnost a výkonnost, ale i funkční schopnost ve ztížených vojenských podmínkách. Určitým problémem byl poddimenzovaný uzamykací uzel a z toho vyplývající nízká životnost zbraně. V minulosti bylo rovněž zaznamenáno několik havárií zbraně, které jsou však vzhledem k obrovskému množství používaných zbraní zanedbatelným vzorkem. Samotní uživatelé pistole – vojáci si také často stěžovali na to, jak je těžká a jak se s ní špatně střílí. Kdo se však naučil “trefovat s dvaapadesátkou”, zvládl i jinou pistoli bez větších problémů.

I když podle zbraňového věku je pistole vz. 52 již nejméně prababičkou, neupadla v zapomnění. Její osudy se tak v mnohém podobají osudům našeho vojenského automobilu PV3S. I přes řadu výhrad k jejím vlastnostem a četným pokusům o její vyřazení, vydržela ve výzbroji armády mnoho desetiletí a prokázala armádě dobrou službu. Zařadila se tak (alespoň v našich krajích) po boku pistolí M 1911, P-08, Walther P 38, TT aj. do skupiny zbraňových legend, na které nelze zapomenout.

_____________________________________

Základní TTD pistole vz. 52:
- délka pistole 211 mm,
- délka hlavně 120 mm,
- délka záměrné 166,5 mm,
- hmotnost pistole 950 g, (bez nábojů)
- hmotnost pistole 1040 g, (s plným zásobníkem s 8 náboji)
- počáteční rychlost 480 m/s,
- maximální dolet střely 1800 m.

Na závěr ještě uveďme dobový text z literatury [4], upřesňující vojenské použití zbraně: "Účel pistole: 7,62 mm pistole vz.52 je zbraň určená k boji zblízka (na dálku do 50 m). Slouží k napadení nepřítele, k vlastní obraně a k boji muže proti muži".

Použitá literatura:
[1] Popelínský,L.: Československé automatické zbraně a jejich tvůrci. Naše vojsko, Praha 1999.
[2] Skramoušský,J. – Badalík,V. – aj.: Československé pistole 1918 – 1985. ARS-ARM, Praha 1996.
[3] Čermák,J.: Čtyřicet let konstruktérem zbraní 1946 – 1986. ARDENT, Brno 1999.
[4] Děl-51-19: Stručný přehled materiálu dělostřeleckého vyzbrojování. MNO, Praha 1967.

Zpracováno podle článku ABRAHÁMOVINY PISTOLE vz. 52 autorů prof.Ing. Lubomíra POPELÍNSKÉHO, DrSc. a doc.Ing. Jana KOMENDY, CSc., uveřejněného ve Střelecké revui č. 6/2002 (upraveno, doplněno).



Perokresba pistole vz.52



 



Hlavní i vedlejší části pistole vz.52



 

 
Alkohol, řidičák a zbroják Tisk Email

Jsem držitelem zbrojního průkazu a při silniční kontrole Policií ČR mi bylo naměřeno za volantem 1,16 promile alkoholu v krvi. Jak jsem se později dozvěděl, nad 1,00 promile alkoholu v krvi se jedná o trestný čin. Budou mít následující události ohledně tohoto činu vliv na držení mého zbrojního průkazu ?

Jízda pod vlivem alkoholu nad 1 promile (tj. 1 g/kg tělesné hmotnosti) je skutečně trestným činem (viz § 201 trestního zákona - ohrožení pod vlivem návykové látky). K držení zbrojního průkazu je třeba splnit mj. i podmínku bezúhonnosti a spolehlivosti. Zjednodušeně řečeno, bezúhonnost, resp. úhonnost se vztahuje k trestným činům, spolehlivost, resp. nespolehlivost především k přestupkům. Při určitých problémech s alkoholem v rámci zbrojních i nezbrojních aktivit lze tak přijít i o zbrojní průkaz.

 

Celý článek...
 
VIDEO - Dopad neletální pryžové střely ze zbraně SAFEGOM na gelový blok Tisk Email

Přehrání videa

délka/velikost videa: 14sec/0,7Mb
rychlost: 10 000 fps

 

 

Celý článek...
 
Chladné zbraně a české zbrojní právo Tisk Email

Chladné nestřelné zbraně,  tj. zbraně bodné, sečné, úderné aj. nejsou v ČR nijak regulovány a mohou být drženy (na rozdíl od jiných zemí) i na veřejnosti bez jakýchkoliv zásadních omezení.

Celý článek...
 
Vnitřní balistika palného zbraňového systému ráže 22 LR Tisk Email

Zbraňové systémy s okrajovým zápalem ráže 22 LR (Long Rifle) - např. malorážky - se řadí k systémům menších balistických výkonů (úsťová energie kolem 150 až 200 Joulů).

Celý článek...
 
« ZačátekPředchozí12DalšíKonec »

JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL

bottom

Založeno na Joomla!. Designed by: Free Joomla Template, tuvalu domain transfer. Valid XHTML and CSS.